Jak propagovat své psytrance tracky
Znej své posluchače, postav si základnu online, používej sociální sítě s plánem, networkuj na scéně a uč se ze svých čísel: praktický návod, jak dostat tracky k lidem.
Kick, basa, basa, basa: jak funguje klasický rolling pattern, jakým zvukem začít a jak sladit kick s basou, aby spodek zůstal čistý a úderný.
V psytrance je basová linka polovinou groovu. Kick a basa spolu tvoří rolující motor, který udrží parket v pohybu celé hodiny, a většina toho, co odlišuje plochý track od toho, který tě vtáhne, se odehrává právě v těchto dvou prvcích. Tady je, jak postavit basu, která funguje.
Klasická psytrance basa hraje na šestnáctinách mezi kicky. Kick dopadá na každou dobu a basa vyplní tři šestnáctiny po něm: kick, basa, basa, basa. Tomuhle patternu se říká rolling bass a je páteří full-onu i velké části progressive. Běžná varianta jednu ze tří not vynechá, což dává cválavý pocit.
Podstatné je, že kick a basa nikdy nezní ve stejný okamžik. Právě díky tomu je spodek čistý a zároveň úderný, a proto taky tolik záleží na dozvuku kicku a délce basových not.
Většina psytrance bas začíná jednoduše: jeden pilový nebo obdélníkový oscilátor přes low-pass filtr. Charakter dodá obálka na cutoffu filtru s rychlým attackem a krátkým decayem, takže každá nota dostane krátké, drnkavé kousnutí a pak se zase zavře. I obálku hlasitosti drž krátkou, aby každá nota skončila před dalším kickem.
Trocha modulace udrží linku živou. Nech LFO nebo automatizaci v průběhu několika taktů hýbat cutoffem nebo množstvím obálky, případně lehce měň velocity tří not. Stačí malé změny, protože pattern se opakuje dlouho a posluchač si všimne každého posunu.
Mnoho producentů rozděluje basu do dvou vrstev. Sinusovka nese sub, zhruba pásmo pod 100 Hz. Druhá vrstva s filtrovanou pilou nebo obdélníkem nese kousnutí v nízkých středech. Každá vrstva má svou práci: sub dává váhu, horní vrstva click a pohyb, který slyšíš na malých reproduktorech.
Všechno zhruba pod 120 Hz drž v mono. Stereo efekty, široký chorus nebo reverb patří nanejvýš na horní vrstvu, a i tam v malých dávkách. Reverb na subu spodek rozmaže.
Nalaď kick do tóniny tracku a tóninu basy zvol tak, aby základní tón seděl nízko, ale na velkém systému zůstal čitelný. Pak ty dva sesaď v čase: zkracuj dozvuk kicku nebo attack basy, dokud se nepřekrývají. Mnoho producentů navíc basu přesně v místě úderu kicku stahuje sidechainem nebo nástrojem na tvarování hlasitosti, ne kvůli slyšitelnému pumpování, ale aby se ty dva nerozmazávaly.
Saturace nebo lehká distorze na horní vrstvě přidá harmonické, díky kterým je basa slyšet i ve sluchátkách a z reproduktorů notebooku. Komprese tu bývá jemná, protože krátké obálky už hlasitost drží vyrovnanou.
Porovnej svůj track při stejné hlasitosti s několika releasy ve stejném stylu, které se ti líbí. Poslouchej na dobrém systému, ve sluchátkách a na malém reproduktoru. Pokud basa na malém reproduktoru zmizí, horní vrstva potřebuje víc prezence. Pokud na velkém systému duní, sub je moc hlasitý nebo moc dlouhý.
Pak si pusť celý track od začátku do konce. Basová linka, která osm taktů zní skvěle, tě po šesti minutách může unavit. Drobné změny ve filtru, patternu nebo délce not ve správných chvílích udrží energii, aniž by přerušily flow.